|
|
Nietzscheho vůle k moci
Štolc, Jaroslav ; Sousedík, Prokop (vedoucí práce) ; Prázný, Aleš (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na potenciální vztahy mezi filosofií Friedricha Nietzscheho a ideologií nacismu. S přístupem, který zdůrazňuje komplexnost a široký rozměr tohoto problému, se práce snaží analyzovat Nietzscheho texty a interpretovat je v kontextu nacistické ideologie. Práce je strukturována do čtyř kapitol, které se zaměřují na Nietzscheho filosofické koncepty, etiku, kritické pohledy na jeho filosofii od jiných autorů a politické aspekty jeho etiky. Klíčovým bodem je Nietzscheho etika a její potenciální souvislosti s nacismem. Tato práce se pokouší poskytnout hlubší a objektivnější pohled na Nietzscheho filosofii, a tím přispět k lepšímu chápání jeho díla a možných souvislostí s nacistickou ideologií.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Člověk v prostoru, prostor v člověku. Procházka městem jako manifestace prostorovo-pobytového celku, chápaného za pomoci principu dějinného vědomí
Černá, Hana ; Švantner, Martin (vedoucí práce) ; Borecký, Felix (oponent)
V rámci této práce je kladen důraz na vztah člověka a prostoru, jež je utvářen momentem jejich setkání. Cílem práce je vystižení vztahu prostoru a člověka v existenciálním rozměru vzájemného utváření a utváření se, které se děje nepřetržitě v podobě hermeneutické spirály. Výsledkem této práce je pokus o smazání potřeby objektovo-subjektové terminologie, v rámci problematiky vztahu člověka a prostoru, za pomoci aplikace principu dějinného vědomí. Na příkladu procházky pražskou ulicí je manifestován pojem žitý prostor, ve významu vztahu člověka a prostoru, ve kterém člověk a prostor nefigurují jako oddělené jednotky, ale jako neustále se měnící celek. Klíčová slova člověk, hermeneutický kruh, objektivismus, pohyb, princip dějinného vědomí, procházka, prostor, subjektivismus, vzpomínka, vztah
|
|
| |
|
|
Filosoficko-metodologické problémy ekonomie: projekt ekonomické fenomenologie
Svoboda, Miroslav ; Schwarz, Jiří (vedoucí práce) ; Loužek, Marek (oponent) ; Klamer, Arjo (oponent)
Díky novým poznatkům kognitivních věd byla v posledních letech otřesena úloha ekonomického přístupu k lidskému chování. V ekonomii tak lze určit dva metodologické směry: objektivistický přístup, který upřednostňuje metody přírodních věd, a subjektivistický přístup, pro něhož je východiskem teleologická struktura lidského jednání. Podle předkládané práce dochází ke zpochybnění subjektivistického postoje a jeho degradaci na pouhou instrumentalistickou pomůcku proto, že tento postoj staví na nerozvinuté verzi teleologické struktury. Je zapotřebí provést hlubší realistickou analýzu, což je úlohou ekonomické fenomenologie: ta identifikuje neměnné pragmatické struktury lidského jednání, a to v různých stupních jejich anonymity. Bude-li ekonomický přístup patřičně založen na těchto strukturách, ukáže se, že teorie racionální volby i teorie omezené racionality jsou slučitelné. Liší se totiž jen ve stupni anonymity, nicméně všechny náležejí do oboru (subjektivistického) ekonomického přístupu k lidskému chování. Ekonomická fenomenologie rovněž nabízí řešení fenoménu nekonsistence lidského jednání, který dokládají kognitivní vědy a prokazují jím lidskou iracionalitu. Předkládaná práce ukazuje, že pokud je analýza situace volby korektně postavena na popisu z pohledu rozhodujícího se subjektu, žádnou nekonsistenci vykázat nemusíme. Konsistence je totiž pouze záležitostí myšlení, nikoli jednání. Pro její zjištění je tudíž nutno provést konceptuální analýzu lidského myšlení. Předkládaná práce přináší příklad takové analýzy. Soustředí se na fenomén "já" a vypracovává koncept jeho horizontovosti. S pomocí tohoto konceptu pak vyvozuje existenci nekonsistence lidského chování, a to jako přirozenou vlastnost našeho pobývání na světě. Nekonsistence lidského chování je pragmatickou strukturou lidského jednání, a dokonce ji člověk sám může mít pod částečnou intencionální kontrolou.
|
host ::
RSS.